1.     týden:
Srdce I

 

  1. Úvod do stavby kardiovaskulární soustavy

-         historie studia srdce a cévní soustavy:
1543  VesaliusFabrica: základní popis tělních cév

      1616 – 1628  Harvey – velký a malý oběh

      1661  Malpihgi : kapiláry; 17. století – nástřiková škola cév v Leydenu

      1874 Ranvierpericyty

      1920 Krogh – Nobelova cena za anatomii a fyziologii kapilár

      1940 Zweifachmikrocirkulace

      1967 Rhodinultrastruktura mikrocirkulace

      1980 Palade – Nobelova cena za endotel; nyní: pericyty→ kmenové buňky?

-         historie kliniky kardiovaskulární soustavy:

      1910 Carell – technika cévního stehu /Nobelova cena/

       30. léta 20. stol. Forsmann–první katetrizace pravého srdce (sám na sobě!)

      1939 – USA - první operace uzávěru ductus arteriosus u dítěte

      1967 Barnard (JAR) – první transplantace srdce

       70. – 80. léta – invazivní kardiologie

-         základní oddíly kardiovaskulární soustavy

      • tepny (artérie) – elastického a svalového typu

      • tepénky (arterioly) – význam pro distribuci krve a regulaci periferního TK

      • vlásečnice (kapiláry) a sinusoidy

      • žilky (venuly) a žíly (vény)

      mikrocirkulační řečiště

      • celková délka cévní soustavy – cca 40.000 km, plocha endotelu cca 200 m2,     endoteliální vasoaktivní faktory

      % distribuce prokrvení za jednotku času:

         srdce (věnčité tepny)       5%

         mozek                           → 15%

         svaly                               15%

         vnitřní orgány                → 35%

         ledviny                           → 20%

         kůže, skelet, zbytek těla → 10%

 

  1. Základní stavba srdce

Vývoj – srdeční klička a žaberní oblouky III. – VI.

Fetální srdce, foramen ovale a ductus arteriosus Botali

Stavba stěny srdce – endokard, myokard, epikard, perikard

Skelet srdeční

Chlopně srdeční, papilární svaly

Základní popis povrchu srdce a jednotlivých srdečních dutin

 

2.     týden:
Srdce II

 

 

převodní systém srdeční:

nodus sinuatrialis Keith-Flack – frekvence 72/min è síňové svazky (jejich existence je nejasná – Thorel, Bachmann, Wenckenbach) è nodus atrioventricularis Achoff-Tawara – frekvence 40/min è truncus fasciculi atrioventricularis Kent-Gaskell-His (průchod přes trigonum fibrosum dx. srdečního skeletu) è crus dx. et sin. Fasciculi atrioventricularis Tawara (levé raménko se ještě dělí na přední a zadní větev) è rami subendocardiales Purkyně
 význam přesahu myokardu na vv. pulmonales pro vznik arytmií (Adachi – zač. 20. stol.)

křivka ekg – umět nakreslit a vysvětlit její základy

tepny srdce: a. coronaria sin. (r. interventricularis ant. RIA, r. circumflexus RC, r. diagonalis RD, r. marginalis sin. RMS) et dx. (r. interventricularis post. RIP, r. margianlis dx. RMD)
  žíly srdce: vv. cordis minimae, vv. ventriculi dx. anteriores, sinus coronarius – v. cordis magna, media et parva)

perikard (porta arteriarum, porta venarum, sinus obliquus et transversus pericardii)

rtg obrys srdečního stínu – umět nakreslit obrázek!

• 4 auskultační (Testutovy) body srdeční – umět nakreslit a vysvětlit

 

3.  týden:
Arcus aortae, tepny hlavy a krku

 

Oddíly srdečnice:

-         aorta ascendens (odstupy aa. coronariae)

-         arcus aortae (odstupy truncus brachiocephalicus, a. carotis comm. sin. a a. subclavia sin.

-         aorta descendensthoracica et abdominalis

 

A.     carotis communis: topografie v krční oblasti – bifurcatio v úrovni C4 (glomus c., sinus c.)

A.     carotis externa: 3 skupiny větví a 2 větve konečné

• skupina ventrálních větví:  a. thyroidea sup., a. lingualis, a. facialis

• mediální větev: a. pharyngea asc.

• dorsální větve: a. auricularis post., a. occipitalis

• konečné větve: a. temporalis spf. a a. maxillaris – u ní znát její 3 úseky a jejich větve, tj. a. meningea media, a. alveolaris inf., rr. musculares, a. sphenopalatina, a. alveolaris sup., a. infraorbitalis, aa. nasales, aa. palatinae.....

A.     carotis interna: siphon caroticum, a. ophthalmica, a. cerebri ant.,+ media a circulus arteriosus cerebri Willisi

 

  1. subclavia: topografie v oblasti apertura thoracis sup. a ve fissura scalenorum

Základní úseky: portio intra-, inter- et extrascalenica

Větve:

-         a. vertebralis – způsob napojení na Willisův okruh

-         a. thoracica interna (význam v kardiochirurgii – tepna elastického typu!¨)

-         truncus thyrocervicalis (a. thyroidea inf., a. cervicalis ascendens + superficialis, a. suprascapularis)

-         truncus costocervicalis (a. intercostalis suprema, a. cervicalis profunda)

-         a. transversa colli

 

4. týden

Aorta descendens

 

  1. Aorta thoracica

a)      větve parietálníaa. intercostales posteriores (3.-11.), a. subcostalis

b)      větve viscerálnírr. bronchiales, rr. oesophagei, rr. pericardiaci, rr. mediastinales

 

  1. Aorta abdominalis

a)      větve parietální párové – a. phrenica inf., aa. lumbales (4 páry)

b)      větve paritální nepárové – a. sacralis mediana (aa. lumbalis imae, glomus coccygeum)

c)      párové viscerální větve – a. suprarenalis media, a. renalis, a. testicularis/ovarica

d)      nepárové viscerální větve:

-         truncus coeliacus – a. gastrica sin

- a. hepatica comm. - a. hepatica propria » r. sinister + r. dexter » a. cystica, a. gastrica dx

- a. gastroduodenalis è a. gastroomentalis dx. + a. pancreaticoduodenalis sup.

- a. splenica è a. gastroomentalis sin. + a. gastricae breves

-         a. mesenterica sup. – a. pancreaticoduodenalis inf., aa. jejunales, aa. ileales, a. ileocolica (è a. appendicularis), a. colica dx., a. colica media

-         a. mesenterica inf. – a. colica sin., aa. sigmoideae, a. rectalis sup.

podél celého střeva a. marginalis coli Drummondi, v místě flexura coli sinsitra se její část nazývá anastomosis magna Halleri

e) koncové větve – aa. iliacae communes

 

  1. A. iliaca communis:

a)      a. iliaca interna:

-         větve parietální – a. iliolumbalis, aa. sacrales lat., a. glutea sup. et inf., a. obturatoria (r. pubicus, „corona mortis Hesselbachi“)

-         větve viscerální – a. umbilicalis (è aa. vesicales sup.), a. vesicalis inf., a. ductus deferentis/a. uterina (è r. ovaricus + tubariusanastomosa s a. ovarica!), a. rectalis media, a. pudenda int è a. rectalis inf., a. perinealis, aa. penis/clitoridis (a. urethralis, a. bulbi p./c., a. profunda p./c., a. dorsalis p./c.)

b)      a. iliaca externa: a. epigastrica inf. (r. pubicus, „corona mortis Hesselbachi“), a. circumflexa ilium prof.

 

 5. týden

Žíly

 

  1. V. cava superior:

-         žilní lebeční splavy

-         v. jugularis int.

-         plexus pterygoideus, spojky se sinus cavernosus, orbitou a tváří – v. retromandibularis

-         v. jugularis ext.

-         v. brachiocephalica (angulus venosus, plexus thyroideus impar)

-         v. azygos + hemiazygos + heazygos accessoria

  1. V. cava inferior
    1. v. iliaca ext. et int., žíly pánevní – parietální a viscerální – plexus venosi, TEN, rizika krvácení z pánevních žilních pletení, kavokavální anastomózy
    2. v. portae, portokavální anastomosy, vv. hepaticae

 

6. týden

Mízní soustava

Obecná stavba mízních cév a mízních uzlin, brzlík

Ductus thoracicus, cisterna chyli, ductus lymphaticus dexter, truncus jugularis, subclavius et bronchomediastinalis, lumbalis et intestinales

Odtok mízy z jednotlivých orgánů:

-         hlavy a krku

-         horní končetiny

-         hrudníku (mléční žláza! – axilárnísentinelová uzlina“ - Sorgius)

-         břicha (žaludek, tenké a tlusté střevo)

-         pánve (konečník, děloha, prostata)

-         pohlavních žlaz (varle/vaječník, šourek)

-         dolní končetiny

 

  7. týden

Integrační konference „Oběhová soustava“

 Žlázy s vnitřní sekrecí

Makroskopická anatomie a přehled topografie:

- podvěsku, štítné žlázy a příštítných tělísek, nadledvin, varlete a vaječníku, (paraganglia)

 

8. týden
Kůže a její deriváty

  1. Základní úprava hlavních vrstev kůže – epidermis, dermis, hypodermis
  2. Makroskopický reliéf kůže – linie štěpitelnosti, ohybové rýhy kůže (se zvláštním zřetelem k reliéfu kůže ruky včetně papilárních linií)
  3. Kožní adnexa – ochlupení, žlázy potní, mazové, apokrinní, nehty
  4. Mléčná žláza – mléčná lišta, makroskopická a topografická anatomie mléčné žlázy, její inervace, cévní zásobení, mízní odtok

 

9. týden
0

 

10. týden
Míšní nervy

Stavba periferních nervů – vysvětlení pojmů:

•  receptory, nervy aferentní (somatosenzitivní, viscerosenzitivní, senzorické) a eferentní (somatomotorické, visceromotorické), druhy efektorů a způsob jejich inervace nervy motorickými a autonomními

•  schéma větvení spinálního nervu!

 

Dělení míšních nervů

- Rr. posteriores nervorum spinalium – netvoří pleteně, dodržují segmetální úpravu, inervují kůži svého segmentu a jeho epaxiální svaly

– n. suboccipitalis, n. occipitalis major+tertius, nn. clunium sup.+ medii

- Rr. anteriores nervorum spinalium – tvoří pleteně

•  Plexus cervicalis (C1 – C4) – ansae cervicales

senzitivní nervy: n. occipitalis minor, n. auricularis magnus, n. transversus colli, nn. supraclaviculares

motorické nervy – n. phrenicus (bránice C3-5), další rr. musculares

•  Plexus brachialis (C4 – Th1)

fissura scalenorum, pars supra- et infraclavicularis plexus brachialis, trunci + fasciculi

•  Nn. intercostales – senzitivní a motorická inervace stěny hrudní, břišní a nástěnné pohrudnice

•  Plexus lumbalis (L1 – L4)

n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis, n. cutaneus femoris lat., n. genitofemoralis, n. femoralis (+ n. saphenus), n. obturatorius

•  Plexus sacralis (L5 – Co)

n. gluteus sup. + inf., n. cutaneus femoris post. (+ nn. clunium inf.), n. pudendus

n. ischiadicus
› n. tibialis › n. plantaris med. + lat.

› n. fibularis communis › n. fibularis prof. + spf.

n. suralis (vhodný pro nervové štěpy)

Areae radiculares et areae nervinae

11. týden
Hlavové nervy I

 

Druhy podnětů, jádra, obrny, somitové / branchiální nervy

•  Nn. olfactorii – fila olfactoria › bulbus olfactorius › tractus olfactorius › čichový mozek – senzorický (dále viz čichová dráha)

•  N. opticus – 3 neurony v oku › nervus opticus › chiasma opticum › tractus opticus › mozek – senzorický (dále viz zraková dráha)

•  N. oculomotorius – jádro motorické a parasympatické (ncl. Edinger – Westphal) ve středním mozku › zkřížená i nezkřížená vlákna (› fissura orbitalis sup.) › r. sup. et inf. (+ parasymp. gaglion ciliare) › okohybné svaly (4 mm. recti, m. levator palpebrae sup., m. obliquus bulbi inf.) a hladké svaly oka (m. sphincter pupillae, m. ciliaris)

•  N. trochlearis - jádro motorické ve středním mozku › křížení › výstup na dorzální ploše mozkového kmene (› fissura orbitalis sup.) › m. obliquus bulbi sup.

•  N. trigeminus = nerv 1. žaberního oblouku

jádro motorické a 3 senzitivní (ganglion trigeminale Gasseri)

•  V 1 – N. ophthalmicus (› fissura orbitalis sup.) › n. frontalis, n. nasociliaris, n. lacrimalis - senzitivní

•  V 2 – N. maxillaris (› for. rotundum) › n. infraorbitalis, n. zygomaticus, nn. nasales post., nn. palatini, nn. alveolares sup.post., r. pharyngeus (+ parasymp. ganglion pterygopalatinum) - senzitivní

•  V 3 – N. mandibularis (› for. ovale) › n. auriculotemporalis, n. buccalis, n. alveolaris inferior (› n. mentalis), n. lingualis (+ chorda tympani a parasympatické ganglion submandibulare) - senzitivní

•  › motorická pro žvýkací svaly, tensory, m. mylohyoideus + venter ant.m. digastrici

•  N. abducens - jádro motorické v mostu (› fissura orbitalis sup.) › m. bulbi lat.

12. týden
Hlavové nervy II

•  N. facialis = nerv 2. žaberního oblouku (mimické svaly)

- jádro motorické v mostě, zkřížená vlákna supranukleární pro dolní polovinu obličeje, zkřížená i nezkřížená pro horní polovinu obličeje

- senzorická a visceromotorická složka = n. intermedius

- průběh a větve - (› meatus acusticus internus › canalis n. facialis Falloppii) › n. petrosus major, n. stapedius, chorda tympani (› for. stylomastoideum) rr. musculares (svaly boltce, venter post.m.digastrici, m. stylohyoideus), kmen n. facialis › dolní a horní větev › plexus intraparotideus (nezásobuje gl. parotis!) › rr. temporales, zygomatici, buccales, r. marginalis mandibulae a r. colli (› ansa cervicalis spf.)

Obrna – centrální a periferní Bellova

•  N. vestibulocochlearis – 4 senzorická vestibulární a 2 sluchová jádra v mostu

(› meatus acusticus int.) › ggl. cochleare Corti + vestibulare Scarpae

- složka sluchová a vestibulární – viz dráha sluchová a vestibulární

•  N. glossopharyngeus = nerv 3. žaberního oblouku

- jádro motorické, parasympatické, senzitivní a senzorické v prodloužené míše

(› for. jugulare) › ganglion sup. + inf. › n. tympanicus /› n. petrosus minor › ggl. oticum = „Jacobsonova anastomosa“/, rr. pharyngei, rr. tonsillares, rr. linguales ( senzitivní + senzorické ), r. sinus carotici, motorická větev do › m. stylopharyngeus

•  N. vagus = nerv 4. a 6. žaberního oblouku

- jádro motorické, parasympatické, senzitivní a senzorické v prodloužené míše

(› for. jugulare) › ganglion sup. + inf. › vagina carotica › mediastinum sup. + inf.post. › hiatus oesophageus › až po Cannon-Böhmův bod

větve : r. meningeus, r. auricularis, rr. pharyngei (svaly hltanu a měkkého patra), rr. cardiaci cervicalies sup.+ medii + inferiores + cardiaci thoracici, n. laryngeus superior + recurrens, plexus oesophageus › truncus vagalis dx. et sin., rr. gastrici, r. hepaticus, r. coeliacus › pleteně pro orgány břišní dutiny, parasympatická vlákna procházející ggl. coeliacum bez interpolace až do ganglií ve stěně orgánů

 

•  N. accessorius – jádra motorická v prodloužené míše a krčních segmentech míchy

Radix cranialis › n. XI. (› for. jugulare) › ramus internus › přidává se k n. vagus

Radix spinalis (› foramen magnum) n. XI. (› for. jugulare) › ramus externus ›

› m. trapezius a m. sternocleidomastoideus (oba jsou diploneurální! + C2-4)

 

•  N. hypoglossus - jádra motorická v prodloužené míše

(› can. n. hypoglossi) › všechny intraglosální + 3 extraglosální svaly

cestou pouze souběh vláken s nervy pro infrahyoidní svaly ! = radix superior ansae cervicalis profundae

13. týden
Autonomní nervy II

Parasympatikus – systém kraniosakrální (podle uložení těl pregangliových neuronů v podobě dorzálních jader některých hlavových nervů a v ncll. intermediolaterales několika segmentů sakrální míchy S2-4) - přepojeno v parasympatických gangliích (sympatikus pouze prochází bez interpolace!)

•  ncl. accessorius posterior n. III seu Edinger – Westphal › r. inf. n. oculomotorii › ramus com. cum ggl. ciliare › ggl. ciliare Schacheri › nn. ciliares breves › m. ciliaris, m. sphincter pupillae (= MIOSIS)

•  ncl. salivatorius superiors (n. VII)
› n. intermedius › n. petrosus major (› canalis n. petrosi maj.) › synchondrosis sphenopetrosa › n. canalis pterygoidei (› can. pteryg.) › ggl. pterygopalatinum Meckeli (› n. zygomaticus › r. communicans cum n. lacrimale › n. lacrimalis) › slzní žláza, rr. nasales posteriores (› for. sphenopalatinum) › nosní žlázky, nn. palatini (› can. palatini) › patrové žlázky, r. pharyngeus (› can. palatovagianlis) › nosohltanové žlázky

› n. intermedius › chorda tympani (canaliculus chordae tymp. › cavitas tympani › fissura petrotympanica Glaseri › fossa infratemporalis) › n. lingualis › ggl. submandibulare › glandula sublingualis, submandibularis et gll. linguales

• ncl. salivatorius inferior (n. IX) › n. glossopharyngeus › n. tympanicus (› canaliculus tympanicus › cavitas tympani) › plexus tympanicus (› sulcus promontorii) › n. petrosus minor /= Jacobsonova anastomóza/ (› canalis n. petr. min. › foramen petrosum › fossa infratemporalis) › ggl. oticum Arnoldi › r. com. cum n. buccalei › n. bucalis › tvářové žlázky, › r. com. cum n. auriculotemporale › příušní žláza

•  nucleus posterior n. vagi › n. X - netvoří makroskopická ganglia, jejich gangliové buňky jsou roztroušeny v průběhu kmene a větví n. X., postgangliová vlákna inervují parasympaticky srdce, tracheu, bronchy a jícen v hrudníku, v břiše pak celý trávicí trubici až ke Cannon-Böhmovu bodu, vaječník, část vejcovodu, slezinu, ledviny a nadledviny

•  ncl. intermediolateralis S2-4 › radix anterior n. spinalis › n. spinalis › ramus com. albus › pouze prochází skrze ggl. trunci sympathici (bez interpolace!) › nn. splanchnici sacrales (nn. pelvici) › plexus hypogastricus inferior › pánevní orgány krom vaječníku + colon sigmoideum et descendens

 

Sympatikus – systém thorakolumbální (těla jeho pregangliových neuronů jsou uložena v nc. intermediolateralis Th1 – L3)

• soustava paravertebrálních ganglií propojených interganglionárními větvemi = truncus sympathicus

• krční oblast: ganglion cervicale superius, medium et inferius (lépe ggl. stellatum – jde o splynutí dolního krčního a prvního hrudního ganglia) › systém jejich větví zásobuje sympaticky oblast celého krku, hlavy a horní končetiny formou periarteriálních pletení (HK ještě cestou rr. com. grisei ›

plexus brachialis)

•  hrudní oblast: 12, resp. 11 párů ganglií, zavěšených pomocí rr. comm. albi et grisei na nn. intercostales, nn. splanchnici (major /Th6-9/, minor /Th 10 a 11/ a imus /Th 12/) – probíhají skrz crus dx.+sin. bránice a vstupují do prevertebrálníc ggl (6) v plexus aorticus abd. - ggl. coeliacum (2), ggl. aorticoreanle (2), ggl. mesentericum sup. + inf.

•  bederní oblast: 4 – 5 ganglií, vysílajících větve do periaortálních symp. pletení a do pánve jako plexus hypogastricus superior

•  křížová oblast: 4 - 5 ganglií leží mediálně od for. sacralia anteriora, kaudálně se oba trunci sympathici spojují v nepárovém kostrčním ganglion impar. Větve sakrálního sympatiku vstupují do pánevních pletení, inervujících příslušné orgány, a do periarteriálních pletení všech parietálních i viscerálních pánevních tepen (› DK + ještě cestou rr. com. grisei › plexus lumbalis + sacralis)

 

14. týden
0

 

15. týden

Integrační konference na téma: Endokrinologie a imunitní systém